Šťastný Jan 2260         0 - 1   2230 Ringel Zbyněk 
Hošek Milan 2235        1/2-1/2  2217 Rybák Milan 
Navrátil František 2200 1/2-1/2  2214 Mojžíš Jan 
Movsesian Mouseg 2174    0 - 1   2128 Čechura Petr 
Šilar Lubomír 2127       1 - 0   2146 Velecký Viktor 
Trojan Luboš 2062        1 - 0   2170 Klicnar Martin 
Kastner Kamil 2015       0 - 1   2137 Cerha Michal 
Kastner Vojtěch 1953    1/2-1/2  2085 Wenke Oldřich 

K našemu druhému ligovému zápasu v Pardubicích jsme nastoupili poprvé v základní osmě s odhodláním odvézt si bod, nejlépe však všechny tři.
Hned od úvodu se do časové výhody dostal Zbynďa, jehož soupeř k partii přišel s cca 25 minutovým zdržením. A to už musí být znát! Zbynďa záhy získal dva pěšce, soupeř je investoval v domnění, že za ně získá nějakou aktivitu, ale opak byl pravdou a byl to Zbyněk, který nakonec matil.
Jenže mezitím už Viktor věrný svému stylu velice rychle rozehrál svou partii. Ve velice zajímavé a asi lepší pozici se pak bohužel zapomněl zamyslet a něco chytrého vykoumat. Takže když jsem se po chvíli šel mrknout na jeho slibně se rozvíjející útok, měl náhle o figuru méně a i když se Viktor ještě dlouho snažil, boj byl marný...
Z těchto dvou soubojů bylo tedy skóre vyrovnané.
K tomu Honza Mojžíš dal svou partii rychle za plichtu a Milan Rybák se k ní neodvratně blížil také. Na ostatních šachovnicích jsme jak již bývá zvykem stáli od začátku většinou velmi pěkně.
Já jsem získal velkou výhodu bílými v sicilce, Martin přešel do lepší koncovky, Michal po d5 vyrovnal a v pozici se cítil jak ryba ve vodě a Olda vypadal také velmi dobře. Ale opět, jak již je tradicí, jsme byli svědky festivalu nevyužitých šancí. Mně se opět nepodařilo zasadit soupeři smrtelný úder, měl jsem sice pika víc, toho jsem však brzy vrátil za zaktivizování věží a smířil se, že víc než na remis to nebude.
Martin nedopočítal přesně protišance soupeře a také to měl již jen remizové. Michal jako jedinný získanou výhodu bezpečně proměnil v cennou výhru. Bohužel vzápětí Martin nevyužil správnou cestu k remíze a musel kapitulovat.
Skóre bylo tedy 3:3 a jakoby se hrálo od začátku. Schylovalo se k dramatu. Olda musel v kisně obětovat kvalitu za pěšce a vypadalo to, že je zle. Já jsem v tu dobu tahal totálně remizovou koncovku dvou věží na obou stranách. Měl jsem ale horší čas a možná právě to přimnělo soupeře začít hrát na výhru. Olda pak nabídl remis, když za kvalitu měl kromě zmíněného pěšce asi i kompenzaci a jeho méně zkušený soupeř po delším váhání nabídku přijal.
Osud zápasu teď ležel celou vahou na výsledku mé partie. A co se nestalo! Soupeř svoji snahu urvat pro domácí všechny body přehnal a přehlédl celkem bánální obrat, kdy můj volný pěšec mířil nezadržitelně k poli proměny. Následně tedy rezignoval a následovala spontánní oslava důležité výhry a povedené skupinové foto.

Petr Čechura