V sedmém kole KP hrálo naše „béčko“ doma zápas o udržení s posledním celkem tabulky Lomnicí nad Popelkou. Hosté brali toto utkání velmi vážně a zřejmě to pro ně byla i poslední možnost jak se v přeboru udržet. Přijeli už prý v 9.15 (já s Jéňou v 9.50! J ) a přijeli v „plné polní“, tedy v základní sestavě. My jsme nastoupil rovněž v silné sestavě, ve které ze základu chyběl pouze Jirka Vrňata a Honza Žižka, který nastoupit nemohl, protože bychom překročili povolený limit V+H. Přesto jsme ovšem mnohonásobně elově svého soupeře převyšovali a očekával jsem tedy snadné vysoké vítězství. Jenže přání je jedna věc a realita druhá a nakonec jsme za výsledek 5:3 velmi rádi!!
Ale postupně. V 10.00 jsme tedy zasedli „ke strojům“ a po uvítacím ceremoniálu se dali do práce…..
Předem musím říct, že si tentokrát nepamatuji, jak to šlo po sobě, páč jsem více seděl, než chodil. Myslím že první remizoval na osmě Pepíno Kánský černými kameny a s touhle půlkou se tak nějak počítalo. Můj Fritz mi tvrdí že soupeři hráli Colleho systém ale vypadalo to, že jsou oba rádi, když se něco hraje. Pepíno zvolil špatný plán se svým černopolným střelcem 6….Sb4?! a už stál špatně. Naštěstí soupeř neuměl využít dvojice střelců, brzo vyměnil dámy a byť s výrazně lepším časem nám daroval půlku. 0,5:0,5.
Pokud se pamatuju, tak se hosté dostali i do vedení. Svůj den z našich rozhodně neměl Jéňa. Na šestým prkně proti svému protivníkovi zvolil Grünfeldovku. Bílý ji hrál dost pasivně s výstavbou e3 a Sd2, na což Jéňa reagoval tak, že mu v 11.tahu „sežral“ prďolu – já bych ho tedy nikdy nevzal! – ale hratelné to rozhodně bylo. Jenže pak přišla hrubice 12….Dxd1+ a už hrál jen bílý! Po lepším 12….De5+ nebo i 12….Vd8 je pozice rovná a určitě by ji Jéňa neprohrál. Takto po tahu v partii se už jen bránil, bílý hrál dobře, aby nakonec sebral figuru a zbytek partie byla už jen technika hole. 0,5:1,5.
Stále jsem ale věřil že zúročíme zkušenosti a lepší Ela, i když k panice mohl už být důvod. V této fázi zápasu jsem byl vyhranej, stejně tak Mojža a Jirka Vondráček. U „dědka“ a Jirky Bednáře bylo nejasno, Michal Cerha byl zdechlej, takže se to klidně mohl zvrtnout na 4:4!! Ovšem z nejasna udělal Jirka Bednář na pětce za chvilku jasno! Bílejma hrál takovou nějakou zvláštní italku. Měl sice mírnou výhodu, ale pomohl mu až tah soupeře, který vyměnil svého aktivní černopoláka za Jirkova neaktivního (17….Sg5?!), kterého navíc dobral pěšcem a už bylo na hřišti líp! Černý po pár tazích zahrál hrubici 21….Sf5?? a to už byl Jiří ve svém živlu a partii krásně zakončil matovým útokem. 1,5:1,5.
Pak už fakt nevím jak to bylo dál. I když jsem měl vynikající čas a vyhranou pozici, tak jsem se věnoval raději sám sobě, než tomu co se děje kolem. Myslím, že k vedení jsme přišli zásluhou Mojži na prvním stole. Jeho soupeř zvolil černými v sicilce neobvyklou výstavbu 5….Je7?! s převedením koně na g6, což se Honzovi asi líbilo. Přesto v partii nikam nespěchal, vytvářel soupeři slabinky a neustále vylepšoval pozici, pak nastoupil pikama na černého krále, sebral figuru, pohrozil matem, sebral druhou figuru…. No prostě pohoda a vedeme 2,5:1,5.
A pak to šlo rychle. Myslím že na 3,5:1,5 jsem zavěsil já. Sice jsem před partií říkal, že na 1.e4 budu hrát e5 nebo c5, ale nakonec moje ruka „šmátla“ tak nějak automaticky na oře a byl tam „Saša Alechin“! V něm se můj protivník nějak moc dobře necítil, což korunoval rozebráním svého „silného“ pěšcového centra, dobrovolným odevzdáním c pika a pak už neměl o co hrát, i když to vypadalo jako koncovka. V partii jsem mohl 2x získat kvalitu (jednu sem neviděl) tu druhou jo, ale nechtělo se mi to hrát, protože jsem si chtěl zahrát. Nějak jsem dobral druhého pěšce, pak na třetí pokus pohrozil vzít tu kvalitu, aby nakonec z toho byla celá věž víc a jediné co mě může mrzet, že jsem v závěru neviděl efektní mat,
ale s věží víc to bylo jedno.
Pak jsem si šel „kouřnout“ trochu toho nikotinu a když jsem se vrátil, byl konec zápasu!!
Nejdříve asi vyhrál nevyhratelnou partii Michal! Na trojce bílejma hrál proti sicilce. Zvolil ovšem zajímavý vývin figur (4.De2?!; 8.Va3??), po čemž se zákonitě musel dostat do prohrané pozice. Naštěstí jeho soupeř také vyměnil svého aktivního černopoláka (že by to v Lomnici trénovali?), pak vyměnil babičky a totálně nezvládl koncovku, ve které Michal už dominoval a svého soupeře přehrával velmi rychle, aby mu nakonec uzmul figuru! S lepším hráčem by se ale takový experiment v zahájení příště nemusel vyplatit! 4,5:1,5.
Svůj den tedy rozhodně z našich neměl další člen posádky a to Zdeněk „dědek“ Hejzlar. Hrál bílými na sedmičce proti hráči, který má výjimku a nemusí zapisovat za cenu desetiminutové časové penalizace. Zdeněk sehrál prapodivně zahájení. Možná i pod dojmem, že to soupeř někde zkazí (3.c6??), možná proto, že mu soupeř nedovolil přejít do „svého“ systému d4, Sf4,e3 a c3. Prostě Zdeněk nehrál dobře, jeho soupeř ano. Černý partii převedl do koncovky těžkých figur, ve které si „vyrobil“ volného c běžce, aby nakonec Zdeňkovi předvedl menší kombinaci se ziskem věže a bylo to 4,5:2,5.
Jen tak na okraj jsem si všiml že lomnický hráč psát může, když si partii po jejím skončení opisoval a nakonec i odvezl domů Zdeňkův originál!
Končil tedy na dvojce Jirka Vondráček, který na svého soupeře černými zvolil francouze a už v 7.tahu vyvrátil bílému jeho špatnou koncepci, čímž udržel bílého krále v centru a už ve 14. tahu po a4 má pan profesor na stole pozici pro sebe příjemnou s -+ a soupeře, který pomalu kráčí do obrovského časového handicapu!! Pod tímto dojmem ale černý nehraje přesně a i podle svých slov „…soupeř mě prostě nutil hrát rychle“ nevyužívá své šance např. 18….Sxc4! -+ Nakonec partie končí jen remízou, za kterou byl rád jen bílý, ale nám to neva,
protože to je 5:3.
Zápas skončil neobvykle brzo a to už ve 13.15 hod!! To jsme si to zase užili díky tomu zkrácenému času!! Takže co dělat po tak rychlém konci. Dali jsme hromadnou řeč, cigáro a zjistili, že na pivo nikdo kromě mě, Jirky Vondráčka a Pepína nemá chuť. A tak ve čtyřech – přidal se Jéňa na chvilku a colu - jdeme na pár piv, rozebrat partie z tohoto zápasu a oslavit snad už definitivní záchranu v KP. Vydržel jsem jen já s Jirkou Vondráčkem a krásně jsme si zablicali. (je to 1:1 na sety -6:4 a 3:6 a zápas dohrajeme na chalupě. Kdo si vsadí??
Hráčům děkuju a příště jedeme na derby do Hronova, ale já si dám zřejmě díky jejich funkcionáři asi pauzu, protože si nechci kazit neděli…..
Otto – kapitán

FOTO ZE ZÁPASU