Sněžka TJ Náchod A – TJ Jiskra Hořice A 2 ½ : 5 ½
aneb umíme prd!!

Pořád slyším, jakej že jsem napsal skvělej komentář po zápase v Rychnově a že to prej četl každej v kraji. Teď po mě chtějí všichni další a čekají, že to bude to samý. Všichni mě s tím jenom nasíraj! Ani nevím proč tohle vlastně smolím v tuhle strašnou hodinu – je právě 1:32 ráno…. No možná proto, že by kapitán měl opustit potápějící se kocábku poslední, nebo si chci možná dokázat, že jsem lepší kapitán áčka než ti přede mnou? Ti přece žádný komentáře moc nepsali, i když Čechurka asi jo. Mojža určitě ne, ale možná mu křivdím. Fakt je, že jsem stejnej kapitán jako ti předešlý…, taky jsem s družstvem nic nedokázal. Příčina? No prostě to neumíme. Nebo umíme to tak akorát na udržení se v KP. Navíc v Náchodě s tím co máme, prostě nemáme na nic víc než hrajeme a ještě dlouho mít nebudeme. Podívám-li se do budoucnosti, tak co nás čeká? Oddíl stárne. Mé nářky, že nemáme mládež nikoho nezajímaj už dlouho. Zkouška že s tím něco udělám společně s Králem trvala rok! Skončila ze dvou důvodů: jednak jsem na to neměl kvůli svému postižení a i šachově, i když mě „parchantíci“ milovali, no a pak chtěl prezident po nich příspěvky. A to byl konec. Navíc někteří slibovali jak pomůžou s tréninkem a skutek utek. Teď ti co slibovali hrajou jinde a trénují děcka tam. Teda jeden z nich. Další pokus o mládež jsem učinil před dvěma roky v Pardubicích, kde jsem se dohodl s jediným možným člověkem, který to v Náchodě může dělat. Jiný člověk, tehdá ve VV oddílu to shodil ze stolu. Jenže řešení neřekl. Jak jednoduché, ale jak neúčinné!!

Všude kolem řáděj mladí. Nás starý si dávaj k svačině a nikomu to nevadí, kromě mě! Jenže sám voják v poli bitvu nevyhraje…… No alespoň děláme velkej turnaj. Největší v kraji! A na prachy asi druhej největší, po pardubkách. Ale i to má své plusy! Mládež má startovný o 50% levnejší, tak nám to přijde ukázat. U toho si děcka zahrají i na indiány jak nás budou jeden po druhým skalpovat! Třeba jako mládež, co proti nám nastoupila v 6.kole KP za Hořice.

Ale popořádku. Samozřejmě jsem věděl, že to bude těžký zápas. Už vloni jsme u nich dostali slušnej klepec a to v lepší sestavě než máme teď! 14 dní se mi honila v palici sestava, kterou bych měl asi postavit. S tím co mám se nabízela tři řešení: 1) nebudu hrát já, stejně to hraju jako kráva! 2)nastoupíme v základu s Pinčesem na osmě kde by měl černý 3) vynechám Pinčese protože hraje černejma jen na remi, bílejma vlastně taky. Musím mluvit s Pinčesem. Hned! Chci po něm, aby hrál na výhru. Měl by bílý, pokud nebudu hrát já! A chci, aby se stavil kouknout na nějaký partie když nemá net a počítač. Volám a…. schránka! 7.50,- v hajzlu! Píšu sms. Žádná odezva. Říkám si je asi v práci. Je pondělí tak možná maká. Je úterý, furt nic. Jak mám poslat nominaci, když se neozve? Volám znova a zase kastlík a zas 7.50,- do koše! Čekám do 19.30 a posílám nominaci. Bez Pinčese. Aspoň jednomu dělám radost. Celej den mi bliká ICQ od Heparina. Píše dokola: tak už to pošli!! Chci hrát!!

Je čtvrtek. Blimbne mi mobil. Ha, pondělní sms Pinčesovi byla doručena!! No aspoň vím, že žije. Hned mi volá a omlouvá se, že má něco s mobilem. To je sice pěkný, ale když nemáš Pepo ani internet a ještě Ti blbne mobil, tak v neděli nehraješ. Už jsem to poslal a nechci klukům kazit přípravu. Chápe to a slibuje, že zápas aspoň odpíská. Navíc s ním mohu počítat jako s náhradníkem. Všichni víme jak je Viktor nevyzpytatelnej…No a v pátek Pepo je u mě mejdlo. Čechurka slaví narozky. Jo přijdu.

Je pátek, 2:00 ráno a já dokrájel 4 kila masa, který musím naložit na už dnešní baštu. Bude z toho pekáč moravskýho vrabce. Ovšem mrknu na svou pravou ruku, je nějak větší. Nevěnuju tomu ale moc pozornost. Nebolí to, zatím. Hodím sprchu, pohledem zkontroluju 2 basy plzně a lezu do pelechu. Mejdlo bylo skvělý. Teda až do chvíle kdy se Gogi rozhodl dělat topinky! Smradu jako v hradu! Jdu se podívat a z trouby se kouří! Bodejť ne když nalil do pekáče přes půlku flašky oleje a teče to ven. No hlavně že topinky plavou. Seřval sem ho, donutil to uklidit a pak jen prásknul dveřma a je pryč. Jeho chyba, ale do kuchyně se mi cpát neměl! Jinak to bylo skvělý! Nikdy bych nevěřil, že se mi do kvartýru vejde 12 lidí! Hrajou se i šachy!! Neuvěřitelný! Končíme dlouho nad sobotním ránem. Všichni odešli, bordel jako v tanku a já zkontroluju ruku. Je celkem slušně opuchlá, ale co, to se srovná. Je sobota po poledni. Zvonek a u dveří Heparin. Jedinej kdo mi přišel pomoc to uklidit! Moje ruka je už jako sloní chobot! Přidal se i loket. A bolí, to je horší. Dejv tu uklidil a mizí, já lezu do pelechu a leduju.

Neděle ráno. Skoro jsem nespal. Zvoní Jena a vyrážíme. Jsem rád, že hrajeme doma. Venku je hnusně, všude led nebo sníh. Do Sněžky přijíždíme včas. Hned za náma se valej Hořice! Stavíme šachy, hodiny a hledám zápis o utkání. Nikde není, chybička se vloudí. Vláďa Luštinec nabízí svůj. Prý ho někde má, neměl. Jéňa vyráží do Vesmíru, ale stíhá to. Nevím proč pořád píšu do nominačního emailu: sraz je minimálně v 9.45 – někdo ty šachy postavit musí. Viktor má výjimku příchodu na 9.50, jinak nehraje! Jako bych hrách na zeď házel! Je to s ním marný. Je 9.58 a Velejda nikde. Musím mu zavolat! Kupodivu to i bere! Zlepšení oproti zápasu s naším béčkem! „Kde seš?“ Počítám že seš ještě v trenkách!“ „Ty vole Otto, v tom se vůbec nedá jet! Strašně to klouže! Ale přijedu, neboj.“ Pochopil jsem, že jede 3 kiláky na kole! Modlím se, aby si nerozbil někde hubu a dávám Pinčesovi sestavu. Sedáme ke strojům.

Já proti sobě Honzu Rusnáka. Nepoznal bych ho, nějak vyrostl a vyrostl i šachově. Zjišťuji, že to bude těžký už při psaní hlavičky partiáře. Skoro neudržím propisku. Při podání ruky se bráním pevnějšímu stisku, bolí to jako svině. 1.e4! Co jiného? Hraju to co v Lípě. První chyba, neboť soupeř se jen usmál. Čekal to. Jenže jednou mi náš hráč první desky řekl, že bych měl hrát něco jinýho než sašu Alechina. Zkusil jsem to letos po třetí a naposled. Taky je to pěkná blbost měnit zahájení v 46 letech. Na desce se objevuje podle mě zavřená sicilka. Až doma jsem zjistil, že to byla Tarraschova obrana v dámském gambitu. Nějak dělám tahy které mi nic neříkají. Přichází Viktor. Jen o 13 minut později, to jde! Jdu k němu a slyším: „Otto, prcink až po partii“. Tak jdu zas radši něco hrát. Ve 12.tahu mám možnost měnit baby. Nechce se mi už i proto, že jsem zakázal rychlý plichty. Bylo to podle mě tupý, i když teď si myslím, že by plichtu soupeř stejně nevzal. Proto dávám 12….Dc7 s myšlenkou! Myšlenka samozřejmě blbá, měl jsem to vyměnit! Dalším tahem to „vylepším“ 13….Sb4?? s tím, že pak dám Vd8. No a už jsem to nedal. Nešlo to a už se to veze. Před vzdáním ve 20.tahu zaslechnu šepnout Mojžu: nabízím remiz. Jdu se kouknout. Mojža na budíku asi 15 minut proti 55 Míši Šrejbra! Pozice divná, ale držet se dala. Míša to zhodnotí okem mladého znalce a moc se s Mojžou nebaví: „ještě to zkusím“. Jo taky bych to zkoušel, kdybych to tak uměl. Jdu to zabalit k sobě. 0:1. Hned nato vyhrává kdo jinej než Velejda! Na svého protivníka vrhl všechno do útoku a bylo to. To je prostě Viktor. 1:1

Viktor se zvedá, bere bundu a chystá se domů ke compu. Ještě mi řekne: „Mojža mi ráno volal že mě veme, ale to sem byl zrovna v koupelně. Nešlo to jinak. A nemusím se ptát jak jsi hrál, že?“ Říkám že nemusí a jdu si oběhnout kapitánské kolečko. Beru to od zadu. Heparin stojí stísněně, ale remi by tam bejt měla. Jéňa je zdechlej. Angrešt má kvalitu ale ještě míň času než Mojža, jako obvykle. Martin černejma stojí pevně jako vždy a jeho mladý soupeř přemýšlí a přemýšlí… Náš Míša Cerha stojí nevím jak a Mojža je přizdechlej… ale držet se to dá. V tu chvíli to hodnotím na 4:4 když budeme mít kliku, ale víc na 3,5:4,5 pro Hořice.

Jéňa nevidí dneska taky nic. Už v zahájení, které hrál dobře neviděl jeden obrat, pak přišel o pika kterého nestačil dobrat a nakonec to završil jednoduchým přehlédnutím, když vzal figuru aby mohl soupeř jít do dámy. Dneska prostě není den pro umělce. Jéňa to balí a je to 1:2.

Jdeme si zakouřit a hned nato mě veze do špitálu. Ještě před odchodem předávám kapitánskou pásku Michalovi. Heparin se mě ptá, jestli může nabídnout remis. Posílám ho za Míšou, vidím se už v nemocnici. Že jsem k těm hrobařům vůbec jezdil!! Nicméně od této chvíle nevím jak to pokračovalo dál. Po přehrání partií ale mohu jen souhlasit s Martinem. Děláme šílený chyby!! To sice děláme, ale proto, že neděláme šachy jako třeba v Hořicích. Zato se ale zlepšujem v mariáši!! :-)

Epizodka v náchodském špitále taky stála za to! Už na příjmu mi říkají, že tam mají jen chirurgickou pohotovost, že musím na normální pohotovost. Jdeme tam. Naštěstí tam nejsou pacienti, ale není tam ani doktor! Volaj ho. Přišel za 10 minut, jedním okem na to koukne a povídá že to mám oteklý. Dobrej postřeh! Říkám mu, že mám oteklej i loket, kterej jsem si stáhnul obinadlem a že mě to bolí. Nezajímá ho to. Povídá: „nevím jak vám mám pomoc.“ Odvětím, že jezdím do fakulky do HK a tam vědí, ale že teď tam jet nechci, protože mě to prostě bolí. Ptá se co tam se mnou dělaj. Rezignuju a chci aspoň napsat prášky který mi předepisují i v HK kromě jiného. Prej jaký. Řeknu mu jaký. To neznám! Koukne do compu a hledá je. Jo to by šlo. Napíše mi je. Pak se mě ptá, jestli je bechtěrev vedený pod diagnózou. Odpovídám že nevím, páč nejsem doktor. Hledá to znova v compu. Asi ne, tady to nepíšou. Netuším proč se mě na to ptal, možná ze zájmu že by si zvýšil doktorský znalosti…Přichází sestra. Ptám se, jestli se tu platí. Ano máte to za 90,- Beru recept, dávám 90de a s pocitem že jsem tím aspoň přispěl na dluhy tohoto zařízení raději mizím…. V jediné otevřené lékárně ty prášky stejně neměli! Jéňa mě hodí domů a jede zpátky do Sněžky. Já si jdu vytáhnout led z mrazáku a jdu ledovat pazouru.

Po hodince přijíždějí Jéňa, Pinčes a Dejv zdělit mi ten nářez. „No co se dá dělat kluci, prostě na to nemáme a Hořice byli lepší.“ Teď po přehrání partií se dá říct, že jsme se porazili sami pokud vynechám svoje 20.tahové dílo!

Hořicím upřímně gratuluji a přeji jim zdar v cestě do II.ligy.

No a my už můžeme hrát v klidu. Já si dám určitě na dva zápasy pauzu. Zároveň ruším nařízení krátkých remis. Hrajte už každý na sebe, jsme přece zachránění…….

Je 04:35, jdu si lehnout a ledovat ruku. Těším se do rakve, konečně se vyspím!
Otto Nývlt - kapitán