Osmé kolo krajské soutěže východ svedlo dohromady zatím dvě neporažená družstva. A byla to bitva jako řemen, ke které oba týmy přistoupili s různou taktikou. My jsme totiž nastoupili bez Pavla Semeráka, který se na poslední chvíli v pátek před utkáním omluvil z důvodu nečekané služební cesty do Německa. Ovšem i z Německa si Pavel v pondělí zavolal o výsledek a potvrdil tím naši letošní oddílovou pohodu a duch celého družstva. Hosté přijeli s deseti hráči a již před utkáním působili velmi nervózně. Potvrdil to jeden jejich raději nejmenovaný hráč který se do mě jako obvykle pustil slovně před utkáním již na chodbě při mém příchodu. Ale spíše to rozhodilo jeho samotného a mě jenom nabudilo. Navíc hronováky dost zaskočila nepřítomnost Pavla Semeráka na kterého byl připravený Láďa Michel! Na sedmou šachovnici postavili Honzu Procházku a dle slov našeho Jéni Novotného tím zápas "prokaučovali"!
Bitva roku začala v 10.15 hod. s následujícím scénářem:
Na šesté šachovnici asi po 2 hodinách hry nabídl Jéňa Novotný hrající černými Grunfeldovku ve 20. tahu Pepovi Schejbalovi v mírně horším postavení remiz. Ten ji přijmul a bylo to 0,5:0,5.
Druhou půlku přidal na druhém stole Míša Cerha také černými kameny. Nastoupil za nás letos poprvé a hrál dobře. Viktor Velecký vyrukoval se zajímavě rozehraným dámským gambitem ve kterém ho Michal jasně přehrál! Černý získal pěšce, přešel do koncovky těžkých figur ve které byl i vyhraný ale po mírných nepřesnostech to nakonec k výhře nestačilo. A tak bylo 1:1.
Po chvilce skončila i partie na poslední desce. Opět jsme zásluhou Pepy Kánského udrželi partii s černými kameny. Hrál se dámský pěšec ve kterém náš Pepíno nebyl ani jednou ohrožen, povymněňoval všechny figury a na desce nechali hráči zašpuntovanou pozici se všemi pěšci! Remíza byla nevyhnutelná a bylo to 1,5:1,5.
Zhruba v končící třetí hodině hry jsme se dostali do vedení zásluhou Petra Čechury na první šachovnici. Jeho soupeř Franta Fuchs ale neměl svůj den. Překvapil už v zahájení když nenasadil sicilku a šel dobrovolně do Skotského gambitu. Stál v něm celkem obstojně a možná i lépe, jenže v 17.tahu zazmatkoval, Petr okamžitě nastoupil a trestal. Franta balil v 21.tahu a my vedeme 2,5:1,5.
Rozhodující trhák nasadil letos skvěle hrající Zdenda Hejzlar. Tentokrát rozehrál anglii ve kterésvého soupeře pomaličku přehrával, roztrhl mu královský kryt kde vznikl černému dvojpik, pak jednoho získal, přešel do vyhrané věžovky kterou přetavil v ještě vyhranější pěšcovku a vedeme3,5:1,5!
Hosté ale snížili stav na čtvrté šachovnici, kde odehrál nešťasnou partii Jirka Vrňata. V sicilce proti Souralovi stál dobře, pak se omylem dotkl v 11.tahu Sg7 a soupeř vyžadoval tah! Jirka tedy zahrál 11. - Sxh6 a přišlo neuvěřitelné 12.Jxf6+??. Jenže znechucený a rozhozený Jirka zahrál á tempo 12. - exf6?? místo 12. - Kg7!! po čemž by bílý musel vzdát! Takto se Jiří trápil až mu to ve 24.tahu spadlo a bylo 3,5:2,5.
Mohlo být hotovo,škoda. Takto o výsledku utkání už rozhodovali pouze dvě partie. Hrál Jirka Bednář a já. Jiří skončil ještě před první časovou kontrolou. Bílými na páté šachovnici bojoval proti Honzovi Gogelovi. Hrála se "zvláštní" sicilka v níž měl Jirka po celou dobu partie výraznou výhodu kterou ale nedokázal uplatnit. Nakonec se oba soupeři ve čtyřvěžovce se sedmi pěšci na každé straně dohodli na remíze a stav zápasu byl 4:3 pro nás.
Stačila už jen půlka na celkové vítězství! A o tu jsem bojoval já na třetím prkně bílými. V přípravě jsem zjistil, že mému mladému soupeři by nemusel sedět dámský pěšec. A tak jsem ho zkusil i když oddílový specialista na něj je pouze Zdeněk Hejzlar. A vyplatilo se. Nad prvními čtyřmi tahy strávil můj soupeř přes 20 minut! V zahájení se příliš neorientoval, což potvrdil tahem 4. - Jd6?! (hraje se 4. - Jf6), takže se mi hrálo celkem pohodlně. Soupeř ztrácel čím dál víc času a v tu chvíli jsem obětoval v 19.tahu zřejmě nekorektně figuru za dva pěšáky! Spoluhráči se chytali za hlavu! Balancoval jsem nad propastí a věřím, že kdyby měl soupeř víc času, asi by mě dorazil. Jenže na posleních 5 tahů mu zbylo na budíku něco kolem dvou vteřin a to rozhodlo! Honza Mrověc zahrál nepřesně, dovolil mi vyměnit dámy a najednou se narýsovala vyhraná pozice v níž jsem měl stále figuru méně ale už za tři "ťapáky"!! Jenže mě zradila únava a nebyl jsem schopen najít ve 49.tahu b5!! Přesněji řečeno viděl jsem to, ale bál zahrát. Ovšem stačila půlka a tu jsem myslím udržel celkem spolehlivě jak to nakonec ukazuje i Fritz ve všech analýzách. Černý remiz vzít musel, neboť jiné pokračování by ho mohlo v závěru stát i partii! A bylo to hotovo! 4,5:3,5.
Myslím že jsme vyhráli zaslouženě. I přesto, že měl soupeř na šesti šachovnicích výraznou elovou převahu jsme nebyli na žádné nijak zvlášť ohroženi. Možná jen na mé! Ale sečteme-li nezaslouženou prohru Jirky Vrňaty a přivyhranou partii Michala Cerhy, tak tři body získalo tentokrát lepší družstvo. Vítězství si ceníme i proto, že jak sám Jarda Čáp prozradil, byla to jejich prohra po 22 zápasech!! A taky jsem měl pocit, že jdeme za vítězstvím víc než soupeř. Byl to ale krásný zápas plný napětí a celkem na derby i korektní. Děkuji všem hráčům za poctivou dřinu, vyplatila se!
Otto Nývlt - kapitán družstva