Hned ráno v 8:05 mi volá Vančáček, že nepříjde, takže jeden z nejdůležitějších zápasů bude v sedmi lidech. Naštvanej dojdu do klubovny, připravím šachovnice, napíšu zápis. Přicházi Burďa a po chvíli Pavel Španko, který se otáčí a jede shánět osmého hráče. V 8:30 Honza Miler probouzí Zdendu Krále, který byl připraven na start v 10. Když se 5 minut před devátou dostavují a prohlíží soupisku, Miler mi suše oznamuje, že Láďa Zástava je na Slovensku. Ještě že mi to řikal už asi před 4mi týdny.
   Po klidném startu dne začínáme. Za 10 minut doráží Španko s Babkou a asi po hodině s 2ma figurama navíc vyhrává a srovnává na 1:1. Petr Plodek zařehtal koníkama, Zdenda podlehl a Skalice opět s náskokem bodu, což zas tolik nevadilo, protože na posledním prkně Babčus několikatahově srovnával na 2:2 s dobrýma vyhlídkama pro nás. Do časovek jde Patrik, Milan i Já s kvalitou navíc. Vyhrává Patrik, kterému soupeř nabídl remi, Vagi se však nenechal zmást a jednotahově sebral dámu. Po časovce jdu zkontrolovat Milana, který vrátil kvalitu za pika a vyhranou koncovku. Já vracím kvalitu za 2 piky a s různobarevnýma střelcema hraju na výhru. Burďa zajišťuje výhru 4,5 a po deseti minutách se vzdává i můj soupeř.
   Výsledek 5,5:2,5 v sedmi byl zapit a za 14 dní jedem na Hradec v šesti, abychom se nemačkali v autech.
David Hepnar - kapitán