Po výhře s Jičínem,jsme zajížděli k derby do sousedního Hronova.Cílem byla výhra,ale sestava soupeře napovídala, že lacino svou kůži neprodá.
Velmi brzo jsem černými figurami remizoval já s Pykou a Honza s Viktorem Veleckým. V zahájení naši soupeři stáli malinko líp a nebylo nutné riskovat.1:1
Ostatní pozice napovídaly, že není třeba se jakkoliv obávat. Plichtou skončily i další dvě partie. Jéňa se rozešel smírně s Láďou Michlem ve střelcovce, Míša vzal remízu Karlovi Souralovi ve vyrovnané pozici. 2:2
Zatím tedy ticho před bouří. Všichni jsme spoléhali na Zbyňka. Tahal výrazně lepší koncovku s dvojkou koňů proti dvojce střelců při zavřeném centru. Honza Mrověc hrál navíc pomalu a Zbyněk neměl problémy s realizací převahy.3:2
V rukávě jsme ještě měli jeden trumf - Oldu. Nejdříve zpět dobyl obětovaného pěšce a vzápětí získal dalšího. A aby to nebylo málo, tak ve věžovce ještě jednoho a jeho výhra byla jen otázkou času. Zato Pepa Pinkava i Jirka Vrňata stáli dost podezřele. Pepa pozičně prohraný, Jirka se ocitl ve strašlivé kisně, kde ztratil kvalitu. Vše do svých rukou vzal Pepa. Ne ale Pinkava, nýbrž ten hronovský - Schejbič. Po zvládnuté kisně si vzal do pravé ruky svou obligátní klobásu a do levé ruky krajíc chleba. V klidu si chtěl našeho Pepíčka vysedět v přivyhrané koncovce. Přehlédl přitom ale dost podstatnou hrozbu matu a Pepa Pinkas se k zavěšení nenechal dvakrát pobízet. Klobása tedy měla hořkou příchuť. V tu ránu bylo vymalováno! Vedeme 4:2 vše je jasné.
Olda pak v pohodě přidal vítězný bod na 5:2.
A aby toho nebylo dost, tak Jirka věčným šachem udržel remízu.
Výhra 5,5:2,5 je pro nás povzbuzující, pro soupeře krutá. Opět jsme ale prokázali, že umíme v klíčových chvílích zabojovat!
Petr Čechura-kapitán družstva.
Velmi brzo jsem černými figurami remizoval já s Pykou a Honza s Viktorem Veleckým. V zahájení naši soupeři stáli malinko líp a nebylo nutné riskovat.1:1
Ostatní pozice napovídaly, že není třeba se jakkoliv obávat. Plichtou skončily i další dvě partie. Jéňa se rozešel smírně s Láďou Michlem ve střelcovce, Míša vzal remízu Karlovi Souralovi ve vyrovnané pozici. 2:2
Zatím tedy ticho před bouří. Všichni jsme spoléhali na Zbyňka. Tahal výrazně lepší koncovku s dvojkou koňů proti dvojce střelců při zavřeném centru. Honza Mrověc hrál navíc pomalu a Zbyněk neměl problémy s realizací převahy.3:2
V rukávě jsme ještě měli jeden trumf - Oldu. Nejdříve zpět dobyl obětovaného pěšce a vzápětí získal dalšího. A aby to nebylo málo, tak ve věžovce ještě jednoho a jeho výhra byla jen otázkou času. Zato Pepa Pinkava i Jirka Vrňata stáli dost podezřele. Pepa pozičně prohraný, Jirka se ocitl ve strašlivé kisně, kde ztratil kvalitu. Vše do svých rukou vzal Pepa. Ne ale Pinkava, nýbrž ten hronovský - Schejbič. Po zvládnuté kisně si vzal do pravé ruky svou obligátní klobásu a do levé ruky krajíc chleba. V klidu si chtěl našeho Pepíčka vysedět v přivyhrané koncovce. Přehlédl přitom ale dost podstatnou hrozbu matu a Pepa Pinkas se k zavěšení nenechal dvakrát pobízet. Klobása tedy měla hořkou příchuť. V tu ránu bylo vymalováno! Vedeme 4:2 vše je jasné.
Olda pak v pohodě přidal vítězný bod na 5:2.
A aby toho nebylo dost, tak Jirka věčným šachem udržel remízu.
Výhra 5,5:2,5 je pro nás povzbuzující, pro soupeře krutá. Opět jsme ale prokázali, že umíme v klíčových chvílích zabojovat!
Petr Čechura-kapitán družstva.